absurditas
شناعةšanāʿa
n. šnʿ – repugnancy-
Avic. An. vol. I 252, 69: Sed secundum nostram sententiam de hac absurditate nihil ad nos
Rahm. 140, 10: فإن هذه الشناعة غير لازمة
-
Avic. An. vol. I 268, 31: ex hoc sequitur eos absurditas magna
Rahm. 151, 8: وليسوا يعلمون أن هذا يلزمهم الشناعة بالحقيقة
- 2 Avic. An.
باطلbāṭil
nominalized act. part. bṭl – s.th. false, falsity-
Avic. An. vol. I 223, 5: ut concederemus aliam absurditatem
Rahm. 122, 11: بعد تسليمنا باطلا آخر
- 1 Avic. An.