adulatio
ثناءṯanāʾ
n. ṯny – praise-
Avic. Met. 342, 4: quia ex hoc quod ipse bene facit alii, ipse lucratur … laudem vel adulationem per quam gaudeat
Marm. 232, 3: لأنه أفاد واستفاد سواء استفاد … شكرًا، أو ثناء يفرح به
- 1 Avic. Met.
شكرšukr
n. škr – gratitude-
Avic. Met. 342, 97: adulatio vero et collaudatio … non reputantur a vulgo esse retributiones
Marm. 231, 18: ولأن الشكر والثناء … لا تعد عند الجمهور من الأعواض
- 1 Avic. Met.